Odjížděl jsem dnes z garáže nákupního centra. Zastrčím lístek do čtečky, naskočil tam text: „Vaše SPZ byla nyní prověřena.“ Zvednu oči, skutečně na stropě visí nová kamera a míří směrem k přední masce.
Prověřena? Proti čemu?
Odjezdy vůči příjezdům? To nedává smysl, čas příjezdu je kódován v magnetickém pruhu papírové karty, což k výpočtu parkovného naprosto stačí a používá se to tak léta.
Proti policejní databázi kradených vozidel? Nepravděpodobné. Nebylo by to schůdné organizačně (z příběhu o registru vozidel víme, jak stát umí zacházet s distribuovanými databázemi) a asi ani právně — soukromému subjektu takové údaje do rukou nepatří.
Proti jejich vlastní databázi návštěvníků? Sotva by to sdělovali, vést takovou databázi bez souhlasu evidovaných je protizákonné. Jsem si samozřejmě jist, že ji teď už mají a že do ní každé auto zaznamenávají, ale jestli nejsou blázni, nikdy to nepřiznají, rozhodně ne takhle hloupě.
Tak co se tam vlastně prověřuje? (Pomiňme, že to, co nazývají SPZ, se už dávno správně jmenuje RZ.)
Pořizovat a ukládat lze téměř jakákoli data, technologie na to jsou. Stále častěji musí padat otázka, kdy to má smysl a kdy ne. Kdy je to vysloveně nepřípustné. A kde je šedá zóna, v níž se výhody (mám evidenci, které auto kdy bylo v nákupním centru a i když třeba teď nevím, k čemu je to dobré, časem se něco najde) vyvažují s nevýhodami (zákazníci, obávající se o soukromí, začnou jezdit jinam).
Všeho moc škodí, i dat.
Žádné komentáře:
Okomentovat